Narodil jsem se v době socialismu a mohu tedy poměrně dobře porovnat oba státní systémy – tehdejší a ten současný. Měly řadu věcí společných a něco odlišné, to je jasné. Jedním ze společných znaků obou systémů jsou úvěry na bydlení. Když mi byly čtyři roky, stěhovali jsme se z malého městečka do vedlejší obce, z rodinného domu do většího a krásnějšího domu se zahradou, v mnohem příjemnějším prostředí. Nový dům byl sice trochu zanedbaný, zejména jeho zahrada, ale to se brzy změnilo a naše bydlení bylo neobyčejně krásné. Tak rád na tu dobu vzpomínám, protože jsem díky tomu prožil opravdu báječné dětství, a to jen díky tomu, že mí rodiče a další příbuzní prodali rodinný dům a ten nový částečně financovali úvěrem.

Nebyla to sice klasická hypotéka, jaké známe dnes, ale princip byl stejný. Bylo nutné hradit pravidelné splátky a dodržet tak smluvní podmínky. Na dům bylo uvaleno zástavní právu vůči bance a ta se tím jistila ve svůj prospěch. Již v té době jsem pocítil výhody bydlení ve vlastním objektu, ale teprve tehdy, co jsem zakusil na vlastní kůži pronájem bytu, jsem si mohl vlastního bydlení opravdu vážit. Pronájem provázela řada úskalí a připadal jsem si tu jako vězeň v zamřížované cele, neboť jsme jen platili za to, že jsme tu mohli přespat a mít kde uložené své věci.

V bytě nebylo možní cokoli dle libosti předělávat a přestavovat a byt nám samozřejmě nepatřil, takže jsme za deset let nájmu jen vyhodili ze své kapsy peníze, co živily někoho jiného. Už bych v nájmu bydlet nechtěl a každému z vás doporučuji zajistit si vlastní bydlení třeba americkou nebankovní hypotékou https://www.americkahypoteka.cz/nebankovni-hypoteka/. Je opravdu velký rozdíl mezi bydlením nájemním a vlastním, výhod vlastního bydlení je mnoho a snadno převáží těch pár výhod nájemního vztahu. A že ve Švýcarsku bydlí v nájmu 68 procent lidí? Jenže my nejsme Švýcarsko, naše země je v mnoha směrech odlišná, u nás bydlí v nájmu sotva 20 procent obyvatel!

Narodil jsem se v době socialismu a mohu tedy poměrně dobře porovnat oba státní systémy – tehdejší a ten současný. Měly řadu věcí společných a něco odlišné, to je jasné. Jedním ze společných znaků obou systémů jsou úvěry na bydlení. Když mi byly čtyři roky, stěhovali jsme se z malého městečka do vedlejší obce, z rodinného domu do většího a krásnějšího domu se zahradou, v mnohem příjemnějším prostředí. Nový dům byl sice trochu zanedbaný, zejména jeho zahrada, ale to se brzy změnilo a naše bydlení bylo neobyčejně krásné. Tak rád na tu dobu vzpomínám, protože jsem díky tomu prožil opravdu báječné dětství, a to jen díky tomu, že mí rodiče a další příbuzní prodali rodinný dům a ten nový částečně financovali úvěrem.

Nebyla to sice klasická hypotéka, jaké známe dnes, ale princip byl stejný. Bylo nutné hradit pravidelné splátky a dodržet tak smluvní podmínky. Na dům bylo uvaleno zástavní právu vůči bance a ta se tím jistila ve svůj prospěch. Již v té době jsem pocítil výhody bydlení ve vlastním objektu, ale teprve tehdy, co jsem zakusil na vlastní kůži pronájem bytu, jsem si mohl vlastního bydlení opravdu vážit. Pronájem provázela řada úskalí a připadal jsem si tu jako vězeň v zamřížované cele, neboť jsme jen platili za to, že jsme tu mohli přespat a mít kde uložené své věci.

V bytě nebylo možní cokoli dle libosti předělávat a přestavovat a byt nám samozřejmě nepatřil, takže jsme za deset let nájmu jen vyhodili ze své kapsy peníze, co živily někoho jiného. Už bych v nájmu bydlet nechtěl a každému z vás doporučuji zajistit si vlastní bydlení třeba americkou nebankovní hypotékou https://www.americkahypoteka.cz/nebankovni-hypoteka/. Je opravdu velký rozdíl mezi bydlením nájemním a vlastním, výhod vlastního bydlení je mnoho a snadno převáží těch pár výhod nájemního vztahu. A že ve Švýcarsku bydlí v nájmu 68 procent lidí? Jenže my nejsme Švýcarsko, naše země je v mnoha směrech odlišná, u nás bydlí v nájmu sotva 20 procent obyvatel!