O finanční matematice a gramotnosti se mluví již dlouho a čím dál více se tyto pojmy dostávají i do povědomí lidí. I když se ve školách práce s penězi a nakupování řešily i v minulosti, bylo to spíše okrajové téma a pracovalo se s úplně jinými názvy. Dnes je již finanční gramotnost zařazena v osnovách všech typů škol dokonce od prvního stupně základní školy. Děti pracují s vystříhanými modely mincí i bankovek, v pracovních sešitech z matematiky řeší cvičení zaměřená na nákupy, vydělávání i utrácení peněz, na ceny potravin a jiného základního zboží a na tvorbu úspor.
Některé školy pořizují dokonce nad standard pracovní sešity a učebnice zaměřené cíleně a pouze na finanční matematiku. V oblastech vedení vlastní domácnosti a živobytí jsme tedy vzděláváni již od dětství a mnohdy dokonce nejvíce doma u rodiny. Přesto si každý z nás musel projít fází, kdy vstupoval do puberty a dospívání a neměl ještě zcela nic našetřeno, kdy si pak vydělal na brigádách první peníze a hned je všechny utratil, kdy nastoupil do práce, dostal první plat a nevěděl co s ním. Jsou to přirozené okamžiky související s rozdílem mezi teorií a praxí. I když vás ve škole stokrát někdo bude učit o tom, jaké procento vydělaných peněz by mělo jít na povinné platby a nezbytnosti, jaké na záliby a kolik věnovat peněz do investování, i přes toto všechno stejně budete muset projít situací, kdy si na to dojdete i z praktického a reálného hlediska.
Až když utratíte všechny první peníze, dostanete se na nulu a budete si muset půjčit od svých blízkých, pak teprve poznáte význam finanční rezervy a dobrého plánování. Ale někomu bohužel ani toto jako životní zkušenost nestačí. Někteří lidé si v záchvatu nadšení zakládají i společnosti, do kterých poté investují veškeré své prostředky, půjčí si obnos od banky a pak třeba i od rodiny a známých. A až když si koupí první auto na splátky v exekuci, pak jim začne docházet, že tudy cesta nevede a bude potřeba na sobě začít pracovat.
